Já a drůbež
Já i Gája slepice respektujeme, jelikož panička si to přeje. Máme je teda úplně „na háku“. Jediné, co občas naruší klid na zahradě, je náš kohout. Neustále si chce poměřovat síly, většinou se mnou. Někdy i s Gájou. Tuhle ho Gája hodil do sudu na vodu, ale on má pořád dost kuráže. Takže někdy se se mnou chce prát. Tak se popereme. Občas přijde o nějaké to brko, ale nikdy jsem mu neublížil. Většinou zasahuje panička, ale jednou jsme si zas hráli na hrdinu a panička v koupelně ve vaně. Nezbylo jí než ječet ať toho necháme, a tak jsme toho teda nechali. Kohout přežil už mnohá mordování bez nějaké újmy, pomineme-li teda občasnou ztrátu ocasního pera. No letos máme zas kuřátka. Respektive jedno žluté kuře. Panička nám ho dala očichat hned první den. Ale jelikož bylo jen jedno, rozhodla se panička, že mu pořídí kámoše a tak jela pro další kuře do nedaleké vesnice. Když přivezla kuře a ukázala ho kvočně, kvočna se mooooc divila. A jak se tak víceméně divoce divila a panička to tam v boudičce rychtovala, chtěl jsem jí pomoc. Strčil jsem hlavu do boudy a vytáhl naše dvoudenní žluté kuře a odnesl jsem si ho na zahradu. Panička nevěděla, co má dělat dřív. Jestli hlídat kvočnu aby se zklidnila z nového kuřete nebo jestli má letět za mnou pro naše žluté kuře. Já jsem ho ale opravdu vzal jemně a odnesl ho tak, že se mu vůbec nic nestalo. Za pár minut už bylo vše v pohodě. Kvočna nové kuře přijala a panička mi žluté kuře odebrala a vrátila o boudičky. Trošku mě sprdla, že nemám ty kuřata tahat, ale to víte, já jsem už taková veselá kopa a když můžu, tak pomůžu. :)