Koupání
Tak už jsme letos už byli několikrát plavat v Labi.
Sice jsem nejdřív předváděl, že se umím skvěle cachtat a do plavání se na rozdíl
od Gáji nijak neženu, ale pak mě panička přivázala a několikrát hodila Gájovi
aport do Labe. A já jen koukal, jak pro něj Gája plave a přináší ho.
Pak přivázala Gáju, a hodila klacík mně. A mně se teda moc nechtělo,
spíš jsem zas začal předvádět, jak se umím cachtat a klacík že mě vůbec nezajímá.
Když začal klacík odplavávat, pustila panička ještě Gáju, jako že ho
přinese on. No to teda né! Když jsem viděl, že pro můj klacík se vehementně
řítí Gája, tak jsem zaplaval a přinesl ho. No to bylo slávy!!!
Cítil jsem se jako hrdina. Při dalším našem plavání byl stejný scénář. :)
Panička mě na poslední chvíli přihlásila na výstavu do Prahy.
Jediné dilema, které měla bylo, kdo pojede s námi, resp. před námi,
aby nedopadla zas jak loni, kdy při vjezdu do Prahy jí klekla navigace.
Paní, která jela loni s námi, letes nejede. Naštěstí se panička
dozvěděla o jiném účastníku, s kterým se na poslední chvíli domlouvala,
že nám bude dělat navigátora.
Asi teď až do výstavy už plavat nepůjdem.
Gája to totiž dost odnesl, má teď po zádech několik vystříhaných
koleček po zapařeninách.
A to si panička dávala záležet, aby mu chlupy vyčesala,
aby to dobře proschlo, ale nic nepomáhá,
Gája má prostě na tu vlhkost citlivější pokožku a je to škoda,
protože jinak to je skvělý a náruživý plavec.
Plavání tedy dočasně odkládáme, panička se bojí, abych se taky neosypal,
ale já jsem v poho. :)