Perlení - aneb Národní výstava Jelenia Góra
Přátelé, dnes mě opět panička vyvezla na výstavu.
Nejdřív se nechala skoro rok lanařit od naší kamarádky,
abychom s ní jeli na výstavu do Polska, což je celkem v dojezdové
vzdálenosti mé paničky (čti do 100 km) ale protože jsem nebyl čipovaný,
a panička je až moc zodpovědná, tak bez čipu ani ránu.
Ale teď, když už mě panička konečně se zavřenýma očima a
bolestí v srdci nechala očipovat, mohli jsme konečně vyrazit.
Jeli jsme s naší kamarádkou Alenou a její fenkou Connie Debbie-Ann,
dokonce nás naše paničky z úsporných a jiných praktických důvodů
nacpaly do jednoho auta.
Ani jsme nemuseli vyrážet tak brzo, protože nám přišel časový
harmonogram výstavy a šli jsme na posouzení až před dvanáctou
hodinou, takže si panička ráno v klidu mohla
odbýt svůj pravidelný předvýstavní průjem.
Cesta přes Krkonoše proběhla celkem v klidu a pohodě,
po trošku chaotickém hledání parkoviště u výstaviště jsme
konečně zaparkovali a jali se hledat náš výstavní kruh.
Což byl ovšem další chaos, protože jsme hned nepochopili
nákres rozmístění kruhů, ale nakonec jsme oběhli stadion
a na druhém konci našli náš výstavní kruh.
Panička si přišpendlila na rukáv číslo 153,
pořád mě otravovala s česáním a bohužel opět mi musela
odtrhávat hlavu od země, kde jsem cosi čuchal. No,
nebylo to úplně cosi, stopro jsem cítil háravku,
ale panička neměla pochopení a nechtěla mi to nechat očuchat.
Takže opět nemohla použít mé výstavní vodítko. :(
Posuzovala mě paní rozhodčí Anna Rogowska.
Panička měla docela hrůzu z pochopení/nepochopení polštiny,
ale ono to na výstavách tak nějak probíhá podobně, takže
nakonec posunky pochopila, že teď mám běhat, teď ne,
teď mám stát, teď ukázat zuby atd. Nakonec
paní rozhodčí popadla medaili a podala
ji paničce, a světe div se - panička to nepochopila,
myslela si, že tímto jsme vyřazeni, strčila ji do kapsy a odešla z kruhu.
Po nás šly na řadu fenky a to už naše známá říkala paničce,
že možná budem běhat o BOBa. Tak panička pro jistotu čekala poblíž
a sledovala jak si vede naše kamarádka a najednou
nám kynou, že máme jít znovu běhat.
Tak jsme šli - BOBa dostala Connie, pak paní rozhodčí ukázala
na mě a řekla BOS. V tom teprve to paničce došlo,
že jsem dostal nádherný titul, vlastně víc titulů a ocenění:
Excellent 1