Přípravy
Tak mě panička přihlásila na bonitaci, která se bude konat 1.10.2017 v Kolíně.
Aby se ty jedničky nepletly, dostal jsem také přidělené číslo 1, takže půjdu do boje hned jako první.
Panička ale můj případný úspěch bere s velkou rezervou, vzhledem k mé vynalézavé a všetečně svéhlavé povaze. Tak napříkad jsme zkoušeli některé povahové testy u nás na cvičáku. No, třeba průchod skupinkou, kde všichni něčím rachotí. Představte si - já šel s paničkou, ale jak jsme míjeli kanystr ve kterém rachotily šrouby a matice, tak jsem se najednou otočil a šel jsem za tím kanystrem, abych zjistil, co to v něm tak rachotí. Minule zase kromě kanystru ještě plácali do vzduchu velkým igelitovým pytlem, no tak jsem se zase otočil a sledoval, jestli z toho pytle náhodou něco nevypadne. Pokud jde o přivolání do skupinky, no víte, já se ničeho nebojím a jsem takový zdravě drzý a sebevědomý, takže přiběhnutí do skupinky mi nedělá probém. A obvykle přiběhnu radostně. Minule se mi ale moc nechtělo, takže i když panička šaškovala a málem se přetrhla, aby zrychlila můj krok, tak já jsem si šel jen tak lážo plážo. A to byste se divili, jaký jsem měl úspěch! Celá skupinka řvala smíchy. No a já si kráčel. :) Na vymýšlení blbostí jsem fakt nadaný. To minule mi panička na zahradě hodila činku. Musím podotknout, že už aporty zvládám celkem spolehlivě. Jenže tentokrát jsem vymyslel, že pro něj doběhnu po chodníčku. Takže panička hodila aport, já útíkal úplně jinam, asi 6-7 metrů jsem běžel po chodníčku a pak odbočil pro činku. Činku jsem popadl, a zase běžel na chodníček, po chodníčku, a zatáčka k paničce. Panička se divila, no jo. Dyť jsme měli posekáno, ani tráva mokrá nebyla od deště. Takže jak dopadne moje bonitace je opravdu ve hvězdách, možná, že s paničkou hned v úvodu předvedeme vtipné komediální vystoupení k pobavení publika a pojedem domů. :)