Panička říkala, že prý asi se mnou cvičí puberta. Páč někdy předstírám, že jsem úplně ohluchl. Hrozně rád jezdím autíčkem, někdy si naskočím jak užovka, jen panička otevře a někdy dělám fóry. Postavím se k autu a přemýšlím, jestli teda mám jet nebo ne. Ale panička už ví, jak na mě. Vždycky se mě zeptá, jestli chci počkat v kotci - a to teda radši rychle nastoupím. A když jedeme z procházky, tak to samé, akorád že mi panička nemůže vyhrožovat kotcem, ale vleze do auta, jako že mi ujede. Jestli mě před tím čtvrt hodiny přemlouvala, tak když sedne za volant, okamžitě jsem nastoupený. Také vymýšlím různé zajímavosti. Například povel Ke mně - minule jsem se tak rozeběhl, že jsem proletěl paničce mezi nohama, okamžitě jsem se otočil a vzorně si sedl. Co na tom, že panička byla poněkud zády. :) Jo, a taky jsem už při čůrání začal zvedat nožičku, tak to už je ze mě vážně chlapák.
