Tak včera mi bylo už půl roku. Děkujeme paní chovatelce za přání. Jel jsem včera na sólo procházku do města a panička mi koupila novou hračku. Pak jsme ještě v pauze stihli i s Gájou na procházku do lesa a udělali jsme pár fotek. Tedy - udělali jsme hodně fotek, ale většina z nich je nepoužitelná, protože jak tak rychle s Gájou běháme, tak je potom všechno rozmazané a pózovat nás moc nebaví, ale panička nás vždycky přemluví, a tak chvíli posedíme nebo postojíme. Jezdíme teď do lesa častěji, protože - v posledním článku si panička chválila, jaké je krásné (skoro jarní) počasí, ale hned druhý den se to zkazilo. Na zahradě máme bahnivou zónu, kterou s Gájou při společném hraní úspěšně udržujeme a postupně zvětšujeme. Dneska do rána umrzlo a tak panička je šťastná, že už tolik bahna nenanosíme do domu. Sníh jsme ale zatím nezažili. A protože jsme vynechali půroční vážení, proběhlo večer alespoň půlroční měření. Panička nás postavila ke dveřím, vzala pravítko a červenou fixu, pravítko pokud možno vodorovně nastavila na kohoutek kolmo ke dveřím a tam udělala červenou tečku. Pak změřila, jak je vysoko od podlahy. Inu, je to takové laické měření, a já se můžu už teď chlubit (přibližnou) výškou 60 cm. Gája je jen o 7 cm vyšší.
