Když jsem přijel do nového domova, informovala paní chovatelka moji novou paničku, jak jsem s bráškou, mamkou a tetou chodil ráchat se do místního toku. Svoji zálibu ráchání se ve vodě jsem ihned předvedl také na nové zahradě. Použil jsem k tomu přepravky pro odchyt dešťové vody a notně jsem se vyráchal. Poté jsem toto ráchání pravidelně opakoval zhruba ve čtvrthodinových intervalech, takže jsem byl prakticky permanentně mokrý. Asi za dva dny už to moje nová panička nevydržela a bazénky mi vypustila, ve snaze udržet mě aspoň chvíli v suchu. Včera mě ale napadl nápad. Máme doma v obýváku takovou větší misku s vodou, inu, je větší, protože v domě dříve žili tři fíci, tak aby jim voda nedošla. Vzpomněl jsem si, jak je báječné se ráchat, skočil jsem předním packama do misky a ráchal se a ráchal. Než se panička vzpamatovala, co se to děje, tak byl obývák plný vody. :) Tak si aspoň mohla ještě jednou setřít a já jsem měl dobrý pocit, že jsem se vykoupal. To víte - čistota nade vše!
